Na světě existuje málo míst, kde jsou těsně vedle sebe nakumulovány památky a záhady všech časových epoch, počínaje od geologického utváření přes prehistorii, antiku a středověk až do současnosti. Jedním z nich je Sardinie. Pravěké a starověké muzeum pod širým nebem, obklopeno rájem divoké a panensky čisté přírody a omýváno křišťálově čistým Tyrhénským mořem. Záhadné megality, nepřístupné hory, hluboké a neprobádané jeskynní labyrinty, tajemné studny, hrobky obrů, nuraghy, atd. Mezi tím vším volně se pohybující divoká i domestikovaná zvířata a čarokrásné zátoky a pláže kolem celého ostrova.

Ačkoliv Apeninský poloostrov představuje historickou páteř Evropy a Itálie destinaci s nejhustší kumulací historických památek na světě, na Sardinii vás okamžitě obklopí pocit, že jste se ocitli ve zvláštním, mystickém světě. Intuice zcela správně signalizuje tušení země mnohem starší, než je celá Itálie!

Historickou dominantou Sardinie jsou zvláštní kamenné věže - nuraghy. Dodnes není zcela jasné, k čemu sloužily, zda se v nich bydlelo a hlavně - jak byly konstruovány a jakou technologií bylo s tunovými kamennými bloky manipulováno. Stejně záhadné jsou kamenné komplexy zvané Hrobky obrů a mistrně zkonstruované pramenné chrámy, tzv. Měsíční studny. 

Jednou z nejstarších záhad ostrova jsou zvláštní skalní vstupy, které daly ostrovu přídomek Pohádkový. Říká se jim Domus dei Janas - Domovy víl. Skutečně tak vypadají. Zasazeny v divoké přírodě často nepřístupných hor představují nejstarší legendu o osídlení ostrova a jeho obyvatelích. Víly, malá okřídlená stvoření, žily v močálech a lesích, chránily prameny, stromy a květiny, často se zjevovaly dětem, méně často dospělým. Sardská pohádková víla se jmenuje Jana (odtud název). Lidé je takto oslovovali - "Jano", byl to základní titul. Jinak měla každá víla ještě své osobní jméno, které však bylo lidem zapovězeno znát.

Jelikož jsou ostrovní hory doslova prošpikovány podzemními prameny a jeskynními labyrinty, panuje logický předpoklad, že tajemné skalní vstupy Domus dei Janas s nimi souvisí. Klasické písemné prameny a bedekry o nich hovoří jako o hrobkách a pohřebních místech. Je to nesmysl. Hrobky byly z některých skalních vstupů vytvořeny až v neolitu, čili v časové éře nuraghové kultury. Domus dei Janas jsou však mnohem starší!! Hovoří se proto často o propojení do hlubokého podzemního světa Sardinie, které je bohaté na zdroje podzemní pitné vody, a na jeskynnní labyrinty, které představují druhý ostrovní svět, neboli izolovaný pravěký biotop. Další teorie hovoří v této souvislosti o časoprostorových branách.

A jelikož žádná z mnoha teorií a konspirací zatím nebyla potvrzena ani vyvrácena současnými vědeckými postupy, představují skalní domovy víl jedno z mnoha bílých míst a záhad v historii Sardinie. A rozhodně jedno z těch nejkrásnějších :)

Domus dei Janas v Supramonte a jeho předhůří - fotogalerie

Cardedu (Monte Arista) a Orgosolo Forresta Montes (Monte Sirilo)